středa 14. března 2012

DÍL DRUHÝ

Ellinka s Goliášem leží na barevné rozkvetlé louce a koukají se na oblohu plnou duhy a bílých načechraných mráčků. Ella v tomto světě vnímá všechnu krásu, lásku a bezpečí a přitom začíná mít starosti s tím, aby jí nikdo nehledal. Ptá se tedy Goliáše, jak se dostane domů, aby o ní maminka s tatínkem neměli strach.  No je to jednoduché zmínil Goliáš, strach mít vůbec nemusíš, protože když se budeme vracet zpátky k vám na zahradu, tak se vrátíš v časové ose takové, jako jsi se mnou odešla, chápeš?  Nevím, prostě ti nerozumím Goliáši, řekla Ella. No podívej se na to, je to jednoduché. Jsem kouzelný kocour, který tě dopraví domů včas a nikdo tě hledat nebude.
Nikdo ze světa lidí ani neví, že jsi tu se mnou a nikdo tě nehledá, protože ty jsi teď ve světě lidí momentálně se mnou v domečku a já se ti otírám o nohu tak jako jsme se sem dostali a až odsud budeme chtít odejít, tak se ti zase budu otírat o nohu, protože to tak mám rád a vůbec všechny kočky to tak mají rády. Chápeš?
 Ellinka byla kocourem uklidněná natolik, že tedy vstala a vydali se k tomu velkému barevnému stromu.
Čím blíže u něj byli tak tím zřetelněji viděla malé postavičky s křidélky, jak si okolo stromu v jeho stínu létají a pořád něco přináší a odnáší a dělají to s láskou, nadšením a s úsměvem na tváři.  A tak se náhle jen zastavila a koukala na tu krásu, která byla před ní, koukala, jak malé postavičky létají, jak se u toho chechtají a jak jim jde všechno rychle od ruky. Během chvilky se snad všechny víly ze stromu slétly před Ellinku a jako by jí čekaly tak jí uvítaly krátkým tanečkem. Bylo to milé a naše malá Ella se cítila jako v pohádce.
 Myslíte si děti, že je v pohádce?  Řekněte tátovi, nebo mamince ať sem napíšou co si myslíte, můžeme společně vytvořit příběh pro děti na celém světě. Tak si ještě chvilku s rodiči povídejte, co sem napíšete a čtěte dál, protože příběh bude pokračovat a bude třeba pokračovat podle Vás …. Tak hezkou dobrou noc a zase zítra.

1 komentář: